www.volny.cz/astrolot      |    www.astrolot.xf.cz

pohled na západ, v pozadí VŠB pohled na sever
Pohledy z astrologické observatoře Astrology Pacific

Pohled na západ, v pozadí Vysoká škola báňská v Ostravě Porubě.
Pohled na sever, v popředí tramvajová vozovna, v dálce je Hlučín
Snímek je z října 2006





09.11.2017 at 09:50:51      Proč stavěli nacisté dřevěné Vítkovice ostravsky mesicnik

Z facebooku - skupina Zapomenutá Ostrava

Při osvobozování Ostravska rudou armádou kladli nacisté zvlášť zuřivý odpor. Uvědomili si totiž význam ostravské průmyslové oblasti a dělali všechno možné, aby udrželi Ostravu a okolí. Kromě jiných závodů byly pro Němce Vítkovické železárny důležitým soukolím v mašinerii válečného průmyslu a ztráta nebo zničení by znamenaly poměrně značné oslabení vojenského potenciálu.
Aby zmátli letce spojeneckých letadel při náletech, rozhodli se Němci postavit maketu Vítkovických železáren mimo Ostravu. Paní Marie Hoňková, pracovnice podnikového archivu VŽKG, si na tyto válečné události dobře pamatuje. Zašli jsme za ní a položili několik otázek:

Paní Hoňková, kde byla maketa postavena a jak vlastně vypadala?

„Pokud si pamatuji, tak byla postavena jižně od vesnice Koutů, na loukách podél Opavice. Nacisté snad měli v úmyslu postavit nejen Vítkovické železárny, ale celou vítkovickou čtvrť. Ze dřeva byly postaveny celé bloky domů s ulicemi, mezi nimi náznaky hal. Byly stavěny budovy o nestejné výšce. Délkové rozměry byly zachovány, výškové byly pochopitelně menší než ve skutečnosti.“

Vzpomínáte si, jestli se tato válečná lest vydařila?

Jezdila jsem vlakem do Opavy a trať vedla poblíž. Vzpomínám si, jak jsme se tomu smáli, poněvadž „nové vítkovice“ byly nedotčeny, zatímco na vítkovickou čtvrť se prováděly nálety“.

Kdy byla maketa postaven a kdy zmizela?

Pamatuji-li si přesně, tak v roce 1942 byla postavena a rozebrána byla koncem roku 1945. Částečně byla rozebrána již při frontových bojích, jak německými, tak později sovětským vojskem.“

A poslední otázka, jak probíhaly osvobozovací boje na Hlučínsku?

„Já sama jsem je prožila v Děhylově, kde jsem bydlela. K mým nejotřesnějším zážitkům patří ten, který nejvíce postihl obyvatelstvo. Němci při ústupu zapalovali fosforovými náboji obytné domy mnohdy zanechali celé vypálené vesnice. Podle mého názoru byly frontou nejvíce postiženy Dobroslavice a Kouty. Rozhodně bych to nechtěla prožít znovu.“

Rozmlouval OS
Ostravský kulturní zpravodaj, 7–8/1968, s. 34

* * *

Onkel Petrkovicky: Bojím se, že nyní samotné Vítkovice MG se stávají "maketou".

* * *

Dalibor Melecky: Můj děda bydlel za války v Hradci nad Moravicí a po válce pracoval ve skutečných Vítkovických železárnách Ale vždycky, když jsme jeli vlakem přes "prajzkou", tak za Kravařema ukazoval místo kde byly jak říkal "dřevěné Vítkovice" a nejen on i od jiných jsem slyšel o této záležitosti, ale fotku jsem nikdy žádnou neviděl. Předpokládám, že pokud nějaká dokumentace existovala tak je kdesi v archívech hluboko na dně tahle akce totiž němcům moc dobře nevyšla, ale EXISTOVALO TO




19.11.2016 at 09:40:47      Když má člověk promile v krvi

Venku je pravé dušičkové počasí. A to se mi hodně hodí k dnešnímu tématu. Máme tu už potřinácté mrtvé, kteří prošli naší stránkou. Prošli a odešli navždy.
Na severu, u nás ve Vísce, bylo počasí ještě dušičkovatější. Věděli jsme, že když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy se oznamuje. A že začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží. A když je Theodor, mrazy lezou z hor.
Není proto divu, že si člověk rád přihnul. To byl pak elektrikář nadrátovanej a soudce, jak zákon káže. Klempíř byl na šrot. Metař byl nametenej a sládek nachmelenej. Akademický malíř byl pod obraz a malíř pokojů zmalovanej. Loutkoherec byl zpumprlíkovanej. Zpěvák, a že jich bylo, byl zhulákanej.
Letec byl jako bomba, pyrotechnik jako puma a kanonýr jako dělo. Pracovník pneuservisu byl gumovej. Truhlář byl jako prkno. Kněz byl jako slovo boží, funebrák tuhej. Meteorologa nebylo potřeba, ale byl by na mraky. Veterináře potřeba bylo, a když se vracel z akce, byl jako zvíře.
Boxer byl ztřískanej, kropič zlitej. Zemědělci ji měli jako vidle. Zootechnik v JZD byl jako dobytek, řezník jako prase. Kovář byl zbušenej, kuchař na kaši a myslivec piclej. Písmomalíř byl často zlinkovanej, lakýrník zlakovanej. Kominík byl zčazenej. Sklenář měl okno.
Koukám ted na televizní zprávy. Je tam nějaký poslanec. Ten kdyby přijel do Vísky, tak by byl odhlasovanej. 
Jiřina doplňuje výrazy z minula, označující stav, který vzniká u jednotlivých profesí, pokud přeberou. Uklízečka bude na prach. Zaměstnanec autobazaru je jetej. Dopravář má špičku a pumpař je total. Zahrádkář by mohl být nakropenej, dřevorubec zrubanej.
Karbaník je zkárovanej. Ortopéd bude zlámanej, dermatolog koženej a anesteziolog v bezvědomí. Pedagog bývá vyškolenej. Hudebník na moll a entomolog na mol. Chmelař je jako žok. Ajznboňák i tramvaják je vykolejenej. A výhybkář namazanej. Zoolog má opici. Logicky. Kynolog je jako doga. Zákazník má nakoupeno. Řidič je zřízenej a ocelář zkalenej. Flétnista zhvízdanej. Profesím, které se ve výčtu neobjevily, se s Jiřinou srdečně omlouváme.

Z článku Týden Miroslava Zajíce v magazínu Práva, listopad 2016



18.08.2016 at 10:30:35      Plastická mapa Slezské Harty

V úterý 16.8.2016 jsme na procházce po břehu vodní nádrže Slezská Harta narazili na na neznámého umělce - řemeslníka u práce na plastické mapě přehrady a blízkého okolí.

Betonová plastická mapa leží na kovové konstrukci kousek za Leskovcem. Návštěvnici a hlavně děti vidí situaci před napuštěním a po napuštění vodou. Přehradní hráz na mapě má totiž díru, kterou lze zašpuntovat. Děti přinesou od vody plný kyblík, vylijou do údolí, přebytečná voda se přelije přes vrchol hráze a uklidněná hladina má stejný tvar jako ve skutečnosti.

Klikni na obrázek

Plastická mapa Slezské Harty Plastická mapa Slezské Harty Plastická mapa Slezské Harty





27.04.2015 at 11:24:49      "Ostravská operace" neexistovala
O Ostravu se nebojovalo

Vojákem I. československé samostatné tankové brigády v SSSR, která osvobozovala Ostravu, byl také ostravský rodák Jiří Brabec. Mediálně opomíjený jak za totality, tak i po roce 1990, přehlížený i při povyšování. Jeho verze osvobozování Ostravy byla totiž méně patetická, méně hrdinská, takže popuzoval nejen funkcionáře města, ale i historiky, dokonce i některé své spolubojovníky. Ještě předtím, než před čtyřmi roky zemřel, poskytl Deníku své vzpomínky na jízdu v prvním tanku, který v dubnu 1945 pronikl do našeho města.

Pobyt v gulagu
Jiří Brabec

Bydlel v ostravské Žofinské ulici a ještě jako chlapec byl členem Slezského odboje. „Převáděli jsme ve třicátém osmém roce s otcem vojáky a uprchlíky do Polska.“ Nakonec utíkal i on a rozhodl se pro Rusko. Tam ovšem skončil v gulagu, Sověti ho považovali za špiona. Teprve když se v roce 1943 ustavila v Buzuluku československá vojenská jednotka, přihlásil se do ní také on. Stal se samopalníkem, později se propracoval do osádky tanku jako podavač nábojů. Jeho velitelem byl Alexander Hroch. Celkem byl šestkrát raněn, vzpomínal na případ, kdy s prostřelenou rukou ležel pod tankem a ošetřovatelka Lída Uvalenková ho táhla do bezpečí. Jenže exploze jí utrhla ruku. „Visela jen na kousku šlachy, kterou jsem překousl zuby a ruku zahodil.“ Zachránil ji. Až do její smrti byli dobří přátelé.

Jiří Brabec narušoval oficiální verzi osvobození města tvrzením, že Ostravská operace je mýtus, byla to opavská operace. „O Ostravu se vůbec neválčilo, padla bez boje,“ tvrdil umíněně Brabec. „Naše jednotka měla původně devadesát tanků, zůstaly jen tři. Ty pronikly do Ostravy a já jsem seděl v tom prvním. U hotelu Palace jsme se rozdělili, jeden tank jel po Nádražní ulici a dva pokračovaly směrem na hlavní náměstí a k mostu,“ vzpomínal. Tvrdil také, že v konstrukci Sýkorova mostu nálože nebyly, přestřihávání drátů bylo zbytečné. „Ivasjukův tank neměl za mostem co dělat. Ahepjuk pak zemřel a ostatní ze zasaženého tanku utekli. Náš velitel, kapitán Šrámek, po nich pak řval, že tam neměli co dělat, padly i facky. Byli rádi, že je neposlal před vojenský soud,“ potvrzoval Brabec. Za Ostravici nejeli ani Rusové, věděli, že Němci ustupují od Bohumína k Frýdku, aby se spojili s jednotkami generála Schörnera. Jiří Brabec ještě vzpomněl, že českoslovenští letci startující z Horního Benešova netušili, že Ostrava je již svobodná a házeli na ně malé dvoukilové bomby. „Naši pak vystřelovali zelené světlice, aby o sobě dali vědět.“

Vražedné náměstí
vražedné náměstí

Jiří Brabec si vybavoval první chvíle v Ostravě, když se dvě osádky tanků, tedy celkem dvanáct lidí včetně velitele tanku Hrocha a štábního kapitána Šrámka, šly podívat na hlavní náměstí. On jako Ostravák je vedl. „Přísahám na svou matku,“ dušoval se Brabec, „že naše cesta přes náměstí byla hrůza, rabovací gardy střílely a věšely a my, frontoví vojáci, jsme šli s rukama na pistolích. Nakonec jsme strachem utekli. Na větvích stromů viseli mrtví, leželi i porůznu na zemi. Jednoho Němce jsem poznal, byl pověšen za nohu a jmenoval se Lerch.“ Tady se Jiří Brabec dověděl, že jeho otec je mrtev, byl zastřelen při obraně železničního mostu přes Ostravici za Žofinskou hutí. Trpce se usmál tvrzení, že nezničený zůstal v Ostravě jediný most - Sýkorův, protože to není pravda. Ten druhý zachránil jeho otec.

Po válce byl Jiří Brabec prvním členem svazu národní revoluce, kancelář měl v Rybnické ulici. Byl v čele prověrkové komise, která vydávala potvrzení, že se žadatel zúčastnil protiněmeckého odboje. Jiří Brabec upřímně přiznával: „Někdy jsme takové potvrzení vydali za potraviny nebo balík cigaret.“
Jenže pak ho po roce 1948 komunisté zavřeli a obvinili, že ví o nových útěcích přes hranice. „Strašlivě mě mlátili,“ říkal se slzami v očích, „vyšetřovatel mě chtěl utlouct psacím strojem, ale zadrželi ho, že musím být převezen do Prahy. Nemohl jsem chodit ani sedět, do vlaku mě odnesli, a aby lidé nic neviděli, byl jsem celou cestu zavřen na záchodě.“ Jeden z pražských vyšetřovatelů se zhrozil, v jakém je stavu, a řekl, že tohle dokážou jen vyšetřovatelé v Ostravě. Byl odsouzen k roku vězení a na dva roky do tábora nucených prací. Po propuštění se až do penze živil, jako autojeřábník u podniku Hutní montáže. Po roce 1990 ho prezident republiky Václav Havel povýšil do hodnosti plukovníka.

BOLESLAV NAVRATIL v Deníku ze dne 25. dubna 2015



15.04.2015 at 08:47:43      Zrušil jsem web Svatební galerie

Jako důvod uvádím věk - mám sedmdesát a chci mít klid. Závažnější důvod je návštěvnost - chodilo tam tak pět návštěvníků za den.





27.11.2014 at 10:30:39      Film Věrní přátelé (Vernye druzja) 1954 Věrní přátelé

Jako kluk jsem prožil dětství v hornickém předměstí v Ostravě Kunčičkách. Práci dávala obyvatelům, i mému otci, šachta Alexander. Televize byla v plenkách a tak se chodilo do kina Horník. Dětské představení bylo v neděli v 13:30 a 16:00. Filmů nebylo moc a převaha byla sovětských. Po letech jsem si říkal, že by nebylo špatné si připomenout mládí a znova se podívat třeba na film Věrní přátelé. Není krásnější dovolená jako dovolená na vodě. Tři dospělí lidé si připomenou dětskou přísahu, že poplují po velké řece a taky ji uskuteční. Dokonce ztroskotají na pustém ostrově a přečkají dva dny bez jídla a oblečení než se zachrání. Jaká romantika!

Kde sehnat tento starý film. Naše televizní kanály ignorují filmy ze sovětské éry. A tak jsem zkoušel YouTube. A podařilo se stáhnout celý film. A byl jsem překvapený vysokou kvalitou barevného snímku a dokonce stereo zvukem. Zřejmě si hledí na Východě uchovat národní poklady a pilně je renovují. V současné době už jsem film na YouTube marně hledal, anebo jsem neměl štěstí.

Teď jsem film měl, ale v původním znění. Hledal jsem české titulky. Dokonce jsem komunikoval s autorem českých titulků k filmu Celý svět se směje. Odpověděl mi, že s titulky k Věrným přátelům nepočítá. Půl roku hledání. Až titulky jsem našel, ale maďarské. Takže maďarský text nakopírovat a vložit do Google překladače. 1300 řádků textu nepřeložil. Tak znovu a dávkovat po sto řádcích. Práce jak na kostele. Povedlo se a nyní po kouskách film sledovat, zastavovat a opravovat kostrbatý překlad.









Deník 7
Deník 6
Deník 5
Deník 4
Deník 3
Deník 2
Deník 1
Deník


Astrology Pacific 1   |   Astrology Pacific 4   |     |   kniha hostů je na hl.stránce   |   námět do Astrologického fóra  
Stránka byla upravena programem Made with AceHTML 5 Pro. AceHTML 5.06.1 Pro.
WebPage created per programme  AceHTML 5.06.1 Pro.

Valid CSS!

astrologie astrologie.cz Karel Tichý