| Astrology Pacific | Zajímavosti | Ze starých letopisů |
Velcí astrologové II.
Cyril Fagan
Cyril Fagan, (22. 5/1896, 12 hodin 39 minut UT, 53°N 21', 6°W 16' / Dunsink, Dublin - 5. 1. 1970, Tucson, Arizona), americký astrolog irského původu, zakladatel moderní západní sidereální astrologie.Fagan se začal věnovat astrologii ve svých 20 letech a dalšího čtvrt století pracoval v rámci klasické evropské astrologie. Na konci 30. let však pod vlivem studia egyptologie, klínopisných tabulek a antické astrologie dospěl k názoru, že staří astrologové pracovali v rámci konstelačních znamení, tedy idealizovaných souhvězdí a ne ve znameních tropického zodiaku, který užíváme dnes na Západě. Tento názor plně akceptoval v roce 1944. Základním problémem, na který se během 40. let soustředil, byl výpočet přesné diference mezi sidereálním (konstelačním) Zodiakem a Zodiakem sezónním (tropickým), kterou zná indická astrologie pod pojmem ayanamsa, a jíž dnes nazýváme synetic vernal point - synetický jarní bod.
Klíčem k rozřešení tohoto problému se mu staly hodnoty exaltačních stupňů planet a světel, jak je udával Claudios Ptolemaios. O postupu těchto prací se Fagan rozepisuje v publikaci Zodiacs Old and New. My o tom referujeme v dnešním článku Povýšení Slunce, Měsíce a planet od dr. Heinla (v Konstelaci ročník I, číslo 4 - poznámka Astrology Pacific). Hodnotu ayanamsy později zpřesnil statistickými výzkumy Donald Bradley. Z dalších výpočtů vyplynulo, že zodiak sidereální a tropický se shodovaly v roce 221 našeho letopočtu o jarní rovnodennosti. K potvrzení hranic sidereálního zodiaku dospěl zcela nezávisle v roce 1958 německý vědec Peter Huber (in Centaurus 5, str. 192 - 208).
Svojí prací vyvolal Fagan jednu z nejproduktivnějších diskusí v astrologických kruzích. Otázka různých zodiaku a statistické metody užívané k jejímu řešení daly podnět např. k práci Johna Addeye na harmonických řadách (Harmonics) a k jeho objevu různých možných zodiaku s různými počátečními body. Technika lokalit nich horoskopů užívaná siderealisty přivedla konečně i Jima Lewise k jeho objevu Astro-carto-grafie.
Západní siderealistická škola se věnovala vývoji mnoha nových, nebo renesanci zapomenutých predikčních technik. Největší oblibu získal systém solunárních revolucí, kombinace solárních a lunárních revolucí (ročních a měsíčních horoskopů) a jejich fází: demisolárních a demilunárních (půlročních a čtrnáctidenních) a kvartisolárních a kvartilunárních (čtvrtletních a týdenních) revolucí, počítaných pro opozice a kvadratury příslušných těles v sidereálním zodiaku. Siderealisté také zavedli čtyřicetidenní (enneada) a desetidenní (decillium) horoskopy, počítané k příslušným tranzitům Slunce na vlastní polohu, opět v sidereálním zodiaku. Kromě toho existuje množství dalších speciálních horoskopů (např. Anlunární revoluce, ingresy do kardinálních souhvězdí a různé druhy progresivních a diurnálních technik), s nimiž bychom vás v budoucnosti chtěli seznámit.
Faganova příručka Primer of Sidereal Astrology je dodnes klasickou učebnicí tohoto odvětví a mnohé důležité a novátorské myšlenky, které se po roce 1953 začaly objevovat v jeho šťavnatých sloupcích v časopise American Astrology jsou od roku 1970 stále reeditovány pod názvem Solunars Handbook, nebo Astrological Origins.
Bibliografie Cyrila Fagana:
Zodiacs Old and New, Anscombe Publ., London 1950
Astrological Origins, Llewelynn PubL
Solunars Handbook, Clancy Publ.
Symbolism of the Constellation, Moray Series
spolu s R. Firebrace: Primer of Sidereal Astrology, Moray Series
připravil Pavel Turnovský
Převzato z Konstelace ročník I, číslo 4, z února 1992.
Astrology Pacific 2
|
Ze starých letopisů
|
|
AceHTML 5.06.1 Pro.