Astrology Pacific 1       |       Zajimavosti      



Příspěvek k teorii věků
Jiří Nitsche

V souvislosti s dalším blížícím se "koncem věku" 21.12.2012, tedy i "konce našeho věku", se opět objevuje na pořadu dne otázka Jak to vlastně s oněmi "věky" je.

Platí pro dnešek hypotéza, že končí věk Ryb a nastává věk Vodnáře, a nebo je to tak, že končí věk Berana a začne panovat věk Býka?

Zmíněné dvě hypotézy vychází z předpokládaného průběhu precesního pohybu Země, ze kterého odvozují dobu trvání jednoho věku, a v podstatě se liší pouze v úhlu pohledu na to, který ze zodiaků je ten vztažný - zda siderický nebo tropický.

Hypotéza hlásající, že nastává věk Vodnáře, bere za vztažný zodiak siderický a sleduje retrográdní pohyb Jarního bodu na pozadí souhvězdí (neboli sleduje retrográdní pohyb tropického zodiaku vůči nehybnému siderickému zodiaku) a tvrdí, že Jarní bod k určitému datu vstoupí - nebo už vstoupil - do siderického znamení Vodnáře, a tím nastává pro příštích cca 2160 let věk Vodnáře.

Hypotéza která tvrdí, že nastává věk Býka, bere za vztažný zodiak tropický a sleduje dopředný pohyb siderického zodiaku na pozadí tropického zodiaku a tvrdí, že nultý stupeň siderického znamení Berana k určitému datu vstoupí - nebo už vstoupil - do tropického znamení Býka, a tedy nastává pro příštích cca 2160 let věk Býka.

Značnou slabinou obou těchto hypotéz je, že nevíme přesně, kde se nachází skutečný počátek siderického zodiaku. Ani astrologické školy, jež se siderickým zodiakem pracují, se dodnes neshodly, která Ajanámša, neboli vzdálenost nultého stupně siderického znamení Berana od Jarního bodu, je ta pravá. Indové se dokonce domnívají, jak uvádí Milan Špůrek ve své knize Indická astrologie, že Ajanámša má oscilační pohyb, a neobsáhne tím pádem celý zodiak. Je lhostejno, zda za referenční bod zvolíme stálici Aldebaran, Fomalhaut, Regulus či třeba Galaktické centrum Mléčné dráhy. Problém neznámého počátku zůstává.

Takže - věk Vodnáře nebo Býka? Které z těchto hypotéz dát přednost? Obě mají spoustu odpůrců i příznivců. Dlužno přiznat, že zastánci zmíněných věků snesli řadu argumentů na jejich obhajobu, které nelze jednoduše mávnutím ruky smést pod stůl.

Ale máme vskutku na výběr jen ze dvou uvedených možností? Existují totiž i zastánci jiných panujících znamení, jiných věků, a také mají po ruce řadu velmi pádných argumentů pro podporu svého tvrzení. To ovšem nastoluje otázku, zda je možné, aby se projevovaly současně charakteristiky různých věků?

Jak to tedy s těmi věky vlastně je? Zkusme se na celou problematiku dlouhých časových cyklů podívat trochu jinak.

Kyvadlo času

Pokud lze něco v naší sluneční soustavě skutečně považovat za jakési kyvadlo hodin určující dlouhodobé periody které nás přesahují, a které proto můžeme nazývat věky, jsou to dozajista konjunkce dvou největších planet naší sluneční soustavy.

Jupitera - Krále planet a Saturna - Strážce času.

Na pohyb těchto obrů v naší sluneční soustavě nemá žádný vliv rotace Země, a tedy ani zemská precese, kterou z hlediska věků odměřovaných tikáním těchto obřích nebeských hodinových ručiček můžeme pokládat zcela přirozeně až za druhotnou. Protože jejich konjunkce pozorujeme ze Země, precesní pohyb se do polohy konjunkcí samozřejmě promítá, ale čas těchto konjunkcí nikterak neovlivňuje. Časové značky jsou přesně definované a stálé, což je základní předpoklad pro časoměrný stroj - pro kyvadlo času.

Ke konjunkcím Jupitera a Saturna dochází velmi pravidelně každých dvacet let.
Ostatně toho si povšiml už i Johannes Kepler a velice pěkně to znázornil ve své známé růžici konjunkcí těchto planet. Opakující se konjunkce vytváří v zodiaku takřka dokonalý trigon.



Konjunkce Jupitera a Saturna v letech 1500 až 2099

zodiak tropický, kalendář do roku 1582 juliánský, dále gregoriánský, tučně zvýrazněny jsou konjunkce zakreslené na Keplerově obrázku, hvězdičky napravo zachycují pohyb konjunkcí v triplicitě, která postupně střídá živlové trigony


 

Za zmínku stojí, že Feng Shui bere jako základní časový úsek pro geomantické výpočty dobu dvaceti let. Po třech po sobě jdoucích konjunkcích se za šedesát let obě planety vrací v konjunkci téměř do stejného místa na ekliptice. Šedesát let je základní hodnota, o kterou se opírá čínský pilíř energií času roků.

V roce 1802, konjunkcí v Panně, započaly konjunkce Jupitera a Saturna v zemských znamení a tento zemský trigon zakončuje konjunkce v Býku v roce 2000, jejíž platnost skončí v roce 2020, kdy přebírá vládu definitivně vzdušný trigon konjunkcí velkých planet, který zahájil svou etapu trojitou konjunkcí ve Vahách v roce 1980.

Lze mít za to, že trojnásobné konjunkce těchto planet (tj. konjunkce opakující se vlivem retrogradity v časovém úseku jednoho roku - je to např. konjunkce z 31.12.1980, 4.3.1981 a 24.7.1981) jsou mnohem významnější než jednoduché konjunkce.

Na tuto skutečnost upozornil už chronolog profesor Arnošt Dittrich ve své práci o hvězdě Betlémské, kde ve shodě s Keplerem pokládá zmíněnou hvězdu, díky které se přišli chaldejští astrologové poklonit narozenému Spasiteli, právě za trojnásobnou konjunkci Jupitera a Saturna, k níž došlo v roce 7 před naším letopočtem ve znamení Ryb.

Tato konjunkce byla proto významná, jak dále uvidíme, že byla pro příštích sedům tisíc let poslední v uvedeném znamení.

Výčet trojkonjunkcí Jupitera a Saturna v tropickém zodiaku za období 10800 let

záporné letopočty jsou uváděny bez roku nula, za lomítkem je uvedeno číslo dalšího roku pokud konjunkce přesáhla kalendářní rok. V třetím sloupci je uvedena v rocích časová vzdálenost k další trojité konjunkci Jupitera a Saturna, dále pak znamení, ve kterém se trojkonjunkce (3kon) odehrála a časový interval k další trojkonjunkci v tomtéž znamení.



   

Nejkratší časová vzdálenost trojitých konjunkcí je 40 let, nejdelší 377 roků. Pokud se ovšem podíváme na rozložení těchto trojnásobných konjunkcí ve znameních, zjistíme, že jejich výskyt vykazuje zvláštní periodicitu, a sice několik trojnásobných konjunkcí v daném znamení vzdálených od sebe 119 až 2503 roků v průběhu dlouhého období trvajícího cca 9000 let.

Poté následuje interval dlouhý přibližně 7000 let bez jediného výskytu trojnásobné konjunkce v tomto znamení. To ukazuje následující tabulka.

Rozložení trojnásobných konjunkcí Jupitera a Saturna v jednotlivých znameních


Vzpomeneme-li událost, které dodnes říkáme Svátek Tří Králů, pak se dá odvodit, že platnost a intenzita projevu trojnásobné konjunkce je přímo úměrná délce jejího intervalu.

To by mělo platit pro všechny intervaly vln času každého znamení s tím, že intenzita účinku vlny času daného znamení závisí na tom, v které části daného intervalu, počítáno od okamžiku poslední konjunkce, se zkoumaná událost nachází.

Od okamžiku výskytu konjunkce - a výrazněji od trojité konjunkce - její síla narůstá až do okamžiku kulminace daného intervalu a pak postupně slábne až do dalšího okamžiku následující konjunkce, která startuje další vlnu času.

Z toho plyne, že nejrychleji se měnící jednoduché konjunkce mají platnost 20 let, a tyto základní vlny času se střídají v triplicitách trvajících přibližně 200 let.

Pomaleji se mění vedlejší vlny času trojnásobných konjunkcí v průběhu zmíněných devíti tisíc let. Jednotlivá období vedlejších vln času trvají 119, 675, 854, 973, 1529, 1648 a 2503 roků.

Nejpomaleji, a tedy s nejdelším a největším účinkem, se mění vlny věků, které trvají přibližně 7000 let. Ve zkoumaném intervalu mají vlny věků délku 6058 let u Štíra, 6913 let u Střelce a 7886 let u Kozoroha, Toto jsou skutečné Věky, o kterých hovoří staré texty.

Je třeba si uvědomit, že všechny vlivy jednotlivých konjunkcí a trojkonjunkcí se projevují současně a na tomto základu se dá odhadnout, který vliv je v té které době převažující - a podle toho lze pro dané období stanovit jeho dominantní charakteristiku či charakteristiky.

Intenzitu projevu vlny času si lze představit jako sinusový průběh v intervalu <-90, +270> stupňů posazený svými minimy na osu času, tedy matematicky vyjádřeno jako funkce y = sin(t) + 1. Tento délkový interval odpovídá jedné vlně času. Argumentem této funkce by mohla být relativní délka dotyčného intervalu, ale to je pouze spekulace. Z uvedeného plyne, že kvalita času by měla být dána superpozicí jednotlivých vln času. Vlivy vln času téhož znamení se sčítají. Jednotlivé periody vln času mají vzhledem k současnosti následující rozložení:

Závěr

Nedá se stanovit výhradně jeden dominující vliv jediného znamení a tedy nelze hovořit o panujícím věku výhradně a pouze jako o věku Býka, či Vodnáře a nebo jiného výlučného znamení. Což na druhou stranu vysvětluje, proč argumenty snesené zastánci toho kterého panujícího věku mohou mít svou platnost.

V dnešní době se projevuje kulminující dvacetiletá základní vlna Býka. Je ovšem třeba mít na paměti, že se jedná o poslední konjunkci z řady trigonů v zemských znameních. Řada zemských trigonů započala v roce 1802 a definitivně skončí v roce 2020.

Už v roce 1980 se objevila konjunkce Jupitera a Saturna ve znamení Vah, a předznamenala tak nadcházející období, kdy se budou od roku 2020 až do roku 2199 odehrávat konjunkce velkých planet ve vzdušných znameních. Tato konjunkce byla navíc trojitá a odstartovala 2502 let dlouhou vlnu věku Vah. Předposlední konjunkce v roce 1940 se odehrála ve znamení Býka a byla také trojitá. Započala 854 let dlouhou vlnu věku Býka.

Ze střednědobého hlediska se tedy projevuje narůstající vedlejší vlna věku Lva, která je nejblíže ke kulminaci, dále v roce 1940 započatá vlna Býka a v roce 1980 startující vlna věku Vah. Naopak střednědobý vliv vln času Blíženců, Raka, Panny a Štíra klesá.

Z dlouhodobého hlediska pak má nejsilnější vliv hlavní vlna věku Vodnáře, která bude první kulminovat, doprovázena narůstající vlnou věku Ryb a Berana, a naopak vlivy věků Střelce a Kozoroha klesají.

Je třeba si uvědomit, že charakterizujeme-li jednotlivá údobí jistými znameními, znamená to také, že danému období přísluší spoluvláda vládce daného znamení. K dnešku můžeme stanovit, že v krátkodobé 20-ti leté periodě spoluvládne noční Venuše.

Střednědobí vládci, jejichž vliv narůstá, je Slunce a noční i denní Venuše, naopak spoluvláda denního i nočního Merkura, Luny, nočního Marse a denního Pluta klesá.

Z dlouhodobého hlediska sílí vláda nočního Saturna a denního Urana, nočního Jupitera a denního Neptuna, denního Marse a nočního Pluta.

Naopak síla spoluvlády denního Jupitera, nočního Neptuna, denního Saturna a nočního Urana klesá.

Charakteristiky vln času lze navíc zkoumat z hlediska stupňů, případně minut a vteřin, do kterých dotyčné konjunkce dvou největších planet padly, k čemuž se dá využít více přístupů, kupříkladu významy stupňů podle Nicolase DeVora, sabiánské symboly apod.

Kromě toho je možné na každou vlnu času také nahlížet z hlediska vývojového jakožto na cyklus, který obsahuje všechny fáze svého projevu, a takto ji interpretovat.

A co se onoho populárního data 21.12.2012 týká, můžeme už dnes s naprostou jistotou konstatovat, že bude pátek...


Stránky s podobným námětem:

Příspěvek k "teorii věků" - přednáška Ing. Popelky
    Nový Věk - Věk Vodnáře - Dagmar Závodná
    Kdy nastane Věk Vodnáře - Ján Kaleta
    Kdy bude věk Vodnáře? - diskuze





Stránka byla upravena programem Made with AceHTML 4 Pro . AceHTML 4.23 Free.
WebPage created per programme  AceHTML 4.23 Free.
astrologie astrologie.cz Karel Tichý