Astrology Pacific
Astrology Pacific 2       |       Astrologická praxe 1      |       Astrologická praxe 2

I. Úvodní část

• 1. Počáteční sdělení
• 2. Stručně k osvětlení bytí ve vesmíru


II. Základy pro orientaci ve vesmíru a na Zemi
• 1. Osvětlení nejzákladnějších pojmů, důležité kružnice a body
• 2. Další, relativně méně důležité kružnice, body, pojmy a názvy


III. Souřadnicové systémy

• 1. Zeměpisná souřadnicová soustava
• 2. Obzorníková souřadnicová soustava
• 3. Rovníková souřadnicová soustava 1.druhu
• 4. Rovníková souřadnicová soustava 2.druhu
• 5. Ekliptikální souřadnicová soustava


IV. Vztah ekliptiky a světového rovníku z několika úhlů pohledů
      Vznik znamení zvěrokruhu a ročních období za pomoci deklinace z více pohledů.

• 1. Ekliptika a rovník
• 2. Dva základní pohyby, se kterými astrologie pracuje
• 3. Určení světových stran v horoskopu


V. Konstrukce astrologických domů

• 1. Obecný přístup ke konstrukci domů
• 2. Přirozený a konkrétní horoskop
• 3. Konstrukce tří nejpoužívanějších systémů astrologických domů
• 4. Pokus o sjednocení názorů na správnost používání astrologických domů


VI. Osvětlení symbolů planet a znamení zvěrokruhu

• 1. Osvětlení symbolů astrologických planet
• 2. Osvětlení symbolů znamení zvěrokruhu
• 3. Osvětlení výrazů „DUCH“, „DUŠE“ a „HMOTA“ a kříž
• 4. Osvětlení sedmi principů, ze kterých se skládá „TĚLO“ člověka



• VII. Umělá konstrukce, struktura a kresba TROPICKÉHO ZVĚROKRUHU



• VIII. Moje odpověď panu Trnkovi na téma o věku Vodnáře


Připravujeme další témata :
(Téma můžete navrhnout i sami)
------------------------------------------------

• * Průběžně bude běžný astrologický učebnicový výklad doplňován obrazovým materiálem. Například : živly, aspekty, výpočty, apod.
• * Teorie věků
• * Rok 2012 n.l. z hlediska astronomie, astrologie a okultní vědy

• 1. Úvodem
• 2. Osvětlení termínů souhvězdí a znamení zvěrokruhu
• 3. Tři nejpoužívanější typy zvířetníku
• 4. Počátky zvěrokruhů a precesní pohyb
• 5. K samotným věkům

Na téma „věků“ toho bylo řečeno a popsáno již dost. Pokud sleduji třeba internetové stránky, nemohu se zbavit pocitu, že někteří autoři prezentují své názory dokonce jako naprosto zaručené. Já si ale kladu za cíl podívat se na toto téma co nejvíce z nestranného pohledu a hlavně pomocí obrázků podpořit větší představivost čtenářů. Když jsem hledal podklady na toto téma, myslím, že jako první vyslovil rozumný a zároveň „smírčí“ názor na problematiku věků astrolog Jiří Nitsche, když připustil dva pohledy na téma. Ten jeden je z pohledu pohybu siderického zvěrokruhu vůči tropickému ; ten druhý je opačný – pohybuje se tropický zvěrokruh vůči siderickému. A oba tyto názory mají pravdu. Cituji doslova …

… „Siderický zodiak je možno rozdělit na dvanáct stejných dílů, takzvaných siderických znamení, které se více či méně kdysi kryly se stejnojmennými souhvězdími. Potíž je ve stanovení jeho počátku ; tady se názory různí a závěr si v podstatě musí udělat každý sám. Vedle tohoto siderického zodiaku existuje zodiak tropický, který ekliptiku rozděluje na dvanáct stejných dílů, takzvaných tropických znamení. Počátek tropického zodiaku je jednoznačně daný průsečnicí roviny ekliptiky a rovinou rovníku naší Země. Tato přímka přesně určuje na ekliptice dva body, jarní a podzimní rovnodennost. Dohodou bylo zřejmě kdysi dávno určeno, že jako nultý bod tropického znamení Berana byl vybrán jarní bod.
Máte tedy vedle sebe (spíše „na sobě“, se společným středem – Z.J.) dva stejné kruhy, oba rozdělené na dvanáct stejných dílů, takzvaných znamení, a tyto kruhy, které jsou na stejné ose, se proti sobě díky precesi pohybují – otáčí. Pokud pozorujeme tento pohyb z hlediska siderického zodiaku, pak se opravdu blíží okamžik, kdy počáteční bod siderického zodiaku vstoupí ( nebo už vstoupil, podle toho, jak si tento počátek zvolíme ) do tropického znamení Býka a řečeno poeticky, nastane věk Býka. Pokud ovšem pozorujeme tento pohyb z hlediska tropického zodiaku, pak se blíží okamžik, kdy jarní bod, neboli počáteční bod tropického zodiaku vstoupí ( nebo už vstoupil, jak bylo řečeno výše ) do siderického znamení Vodnáře a nastane tedy věk Vodnáře. Jak jest z výše uvedeného zřejmé, nastávají oba věky současně a je pouze otázkou úhlu pohledu astrologa, jak bude tuto situaci interpretovat. Jiří Nitsche …“

Po tomto článečku jsem objevil výše rozebranou problematiku ještě jednou a to velice podrobně a solidně v knize astrologa Jána Kalety „Úvod do astrologie Vodnářského věku“, kdy autor prezentuje jeden pohled jako exoterický (určený širokému okruhu veřejnosti) a ten druhý jako esoterický (tajný, skrytý, určený jen zasvěcenému okruhu lidí). Následně jsem ještě „do-objevil“ i poměrně zajímavé esoterické názory na toto téma, i když v dnešní době za „tajné“ už nepovažuji vůbec nic. Pojďme se tedy podívat, v čem spočívá rozdílnost pohledů na problematiku věků. Nejdříve bych ale zopakoval či připomenul známý fakt, že souhvězdí a znamení nejsou jedno a to samé.

a) Slovem „souhvězdí“ označujeme umělé seskupení hvězd na nebeské sféře do určitého tvaru. Podél ekliptiky mají tato souhvězdí různý tvar, velikost i délku. Co je ale matoucí - mají stejné názvy jako znamení v tropickém zvěrokruhu. Nebo opačně řečeno, znamení tropického zvěrokruhu mají stejné názvy jako souhvězdí.

b) Slovem „znamení“ (zvěrokruhu) označujeme dvanáct stejně velkých částí ekliptiky takzvaného tropického zodiaku. A tropický zvěrokruh je uměle vytvořená konstrukce právě na pozadí hvězd nebeské sféry, tedy i na pozadí souhvězdí, která mají stejné názvy jako znamení tropického zvěrokruhu. Souhvězdí a znamení tedy nejsou jedno a to samé, společné jsou pouze názvy.

klikni na obrázek

3.1 Systém zvěrokruhu TROPICKÉHO : Tropický zvěrokruh je dnes nejčastěji používaná konstrukce zvířetníku, vytvořená uměle na základě takzvaného „KŘÍŽE“ na pozadí hvězd. Systém je odvozen od zdánlivého ročního pohybu Slunce okolo pozorovatele na Zemi, a na čtyřech důležitých bodech, které na své cestě míjí. Spojíme-li vždy tyto dva protilehlé důležité body, vznikne symbolický KŘÍŽ, který společně s ekliptikou a sklonem zemské osy tvoří kořeny celého umělého systému. Pro úplnost uvádím, že ve skutečnosti je to Země, která obíhá okolo Slunce mezi souhvězdími. Tato souhvězdí obecně označujeme jako zvířetník SIDERICKÝ a považujeme ho na nadřazený systém zvířetníku tropického.

3.2 Systém siderického zvěrokruhu - EKVÁLNÍHO ( děleného pravidelně po 30° ) : Jak už bylo zmíněno, siderický zvěrokruh tvoří souhvězdí, mezi nimiž můžeme najít ekliptiku, tedy zdánlivou dráhu Slunce okolo místa pozorovatele na Zemi. Tento systém zvířetníku je podstatně starší a je založen v principu tak, že při pohybu Slunce během roku je hvězdné pozadí děleno pravidelně na dvanáct stejných dílů po 30°. Říká se jim také „hvězdná znamení“. Dodnes se používá v indické astrologii a byl „znovu objeven“ školou západních „siderealistů“.

3.3 Systém siderického zvěrokruhu – INEKVÁLNÍHO (astronomického), dělení kruhu je dáno dohodou : Také inekvální zvěrokruh je tvořen pozadím hvězd, tedy souhvězdími okolo ekliptiky. Původně byl tento typ zaveden pro astronomické účely. Hranice jednotlivých názvů „znamení“ jsou dány DOHODOU a na ekliptice respektují svojí délku tak, jak jsou známé v západní astronomii. Délky jednotlivých „znamení“ tedy nejsou stejně dlouhé, čili nejsou rozděleny pravidelně po 30° jako u výše dvou uvedených systémů. ( viz obrázek )

klikni na obrázek

Problém je v tom, kde stanovit začátek tropického systému. Staří Řekové ho tehdy „posadili“ do bodu jarní rovnodennosti (00°00´00´´ znamení Berana), kdy Slunce při své cestě na sever přechází rovník. Z dnešního pohledu to nebylo správné řešení, protože tropický zvěrokruh se vůči hvězdnému pozadí pohybuje a tím vzniká takzvaný „precesní pohyb“. Počátek systému (JB) je tedy pohyblivý. Precesní pohyb vzniká v důsledku vlivu sil Slunce a Luny, jejich vzájemným soli-lunárním vztahem na zemskou osu ; nevzniká tedy vlivem pohybu stálic „za sférou Saturna“.

Další problém spočívá v určení počátku siderického ekválního zvěrokruhu (pravidelně rozděleného po 30°). Zde není počátkem jarní bod (JB) jako v tropickém zvěrokruhu, nýbrž je tento počátek vztažen k určité „pevné nepohybující se hvězdě“. K ní se měří celá jedna otáčka zvěrokruhu. Této hvězdě se říká zástupná, fiducální hvězda – zkráceně FIDUX. Ve starém Egyptě byl tento počátek odvozován od hvězdy ALDEBARAN (osa Aldebaran-Antares), dnes je odvozován nejčastěji od hvězdy REGULUS. Protože se ale počátek tropického zvěrokruhu posouvá vůči siderickému zvířetníku vlivem PRECESE, proto jeho počátek ( tentokrát SVP = synetický jarní bod, anglicky „Synetic Vernal Point“) nacházíme vždy někde jinde. Hvězda REGULUS nachází na 1° „hvězdného znamení Lva“ ; je proto logické, že musíme hledat počátek siderického zvěrokruhu o 120° zpětně, tedy v proti-směru tohoto zodiaku. Tam najdeme 1° „hvězdného znamení Berana“. Je to taková nepřímá metoda určení počátku.

klikni na obrázek

Tím jsme si stanovili počátky obou zvěrokruhů. Zopakujme si, že počátek tropického zvěrokruhu je v jarním bodě (JB), počátek siderického zvěrokruhu je v takzvaném synetickém jarním bodě (SVP) a je odvozen od postavení nějaké „pevné“ hvězdy. Zde počítáme s hvězdou REGULUS. Aby počítání takzvaných „věků“ mělo smysl, musíme najít bod, kdy se oba počátky vzájemně kryjí. Podle výpočtů astronomů to bylo v roce 131 př.n.l. ( -131 ). Od této doby, od tohoto společného začátku se oba zvěrokruhy od sebe rovnoměrně vzdalují.

Z účinků precesního pohybu vyplývá, že tropický zvěrokruh se pohybuje vůči siderickému pozadí zpětně, retrográdně. Tento cyklus je nezávislý na pohybu planet a Slunce, tak jak ho vnímáme ze Země, a způsobuje POSUN jarního bodu tropického systému na pozadí hvězd. To proto, že zemská osa, v důsledku gravitačního působení Slunce a Luny, vykonává kuželovitý pohyb v prostoru (precese), a současně s tím dochází i k pohybu jarního a podzimního bodu uměle vytvořeného kříže tropického zvěrokruhu. Tím pádem na ekliptice rostou délky hvězd, počítáno od jarního bodu, a následně pak dochází k „rozchodu“ znamení zvěrokruhu ( tropického zvěrokruhu ) se stejnojmennými souhvězdími na ekliptice (ekválním siderickým zvěrokruhem) i se siderickými znameními (siderickým inekválním zvěrokruhem).

Vzhledem k tomu, že se hvězdy také sami o sobě pohybují, nelze stanovit přesnou hodnotu tohoto posunu, PRECESI, způsobenou vlivy soli-lunárního vztahu Luny a Slunce. Hodnota byla zjištěna pouze empirickým (názor, který považuje zkušenost za jediný zdroj poznání) měřením, založeným na ročním návratu Slunce do stejné pozice. Z toho plynou tyto zjištěné údaje empirického měření :

Tropický a siderický zvěrokruh jsou tedy ve vzájemném pohybu. Rozdíl v jejich počátcích se nazývá PRECESE, precesní pohyb. Tento pohyb lze brát tak, že se pohybuje hvězdné pozadí a tropický zodiak je stacionární ; nebo se pohybuje tropický zvěrokruh (JB) na nehybném pozadí siderickém. Vztah Slunce-Země je součástí hvězdného pozadí. Z toho plyne, že siderický zvěrokruh je systémem naší sluneční soustavě nadřazeným. Tvoří ho nejbližší hvězdné okolí sluneční soustavy, řekněme kolem 2000–5000 světelných let na všechny strany od Slunce. Pokud by tomu tak nebylo, klidně bychom mohli říkat, že Země je nehybná, zatímco se všechny tělesa kolem ní otáčejí.

Jak jsme si už řekli, tropický zvěrokruh je v podstatě konstrukcí založenou na vlastnostech oběžné dráhy Země kolem Slunce a na sklonu její osy vůči ekliptice. Nultý stupeň Berana je bodem, který symbolizuje ohromnou energii růstu, rozmachu, akce. Slunce vcházející do tohoto bodu má největší rychlost ve směru svého přímého (direktního) pohybu. Tento bod je jakousi analogií ascendentu, horoskopického bodu počátku, který reprezentuje energii duše, jež se chce projevit na úrovni hmoty. Není pak na místě uvažovat, že nultý bod tropického Berana je místem, kde se do sluneční soustavy dostávají energie hvězdného pozadí a kde tyto energie nabývají největšího faktoru ZMĚNY ?

Faktor ZMĚNY : Síla, akumulovaná oběžnými cykly blízkých těles Faktor STABILITY : Spolupracující, reciproční síla, která působí proti změně vlivem těchto cyklů.

Z toho plyne : Každé těleso poblíž ekliptiky ( v pásu 16° ; 8° na každou stranu ) bude mít daleko vyšší faktor změny, než kdyby se pohybovalo mimo toto pásmo. Tělesa, jejichž oběžné dráhy jsou silně nakloněny vůči ekliptice, dokonce jí mohou protínat až kolmě – budou uplatňovat svůj vliv dvěma způsoby. Pokud se k ekliptice přiblíží, zvýší svůj faktor změny na úkor faktoru stability – a opačně. Příkladem může být planeta Pluto, která je na ekliptiku silně nakloněna. Největší vliv ZMĚNY pak bude projevovat při protnutí ekliptiky, což je případ nejbližší budoucnosti, tedy někdy kolem roku 2013. Již nyní lze dobře sledovat jeho mocné působení ve všech světových událostech, ale i v osobních životech mnoha lidí. …

klikni na obrázek

Je nesporné, že místo na siderickém zvěrokruhu, na které ukazuje jarní bod, je tím místem, jehož energie se intenzivněji projevuje na pozadí cyklického vývoje pozemských událostí právě v rámci takzvaného platónského či kosmického roku. JARNÍ BOD je tím místem, kde se skryté procesy vesmíru zvířetníkového pozadí stávají zjevnými svým účinkem na Zemi a její obyvatele. Působení tohoto bodu se hierarchicky rozvádí nižší, avšak analogickou strukturou – tropickým zvířetníkem – do pozemské sféry. Z vlastností obou zvířetníků (tropického a siderického) vyplývá, že siderická varianta platí zaručeně v celé naší sluneční soustavě, zatímco tropická varianta je specialitou, která může fungovat pouze na Zemi. Tak se dá říci, že pohyb Slunce ( Země okolo Slunce ) a planet přes dva tisíce let rozvíjí a zpracovává jedno a to samé téma. Tím je v současnosti téma RYB.

Počátek precesního cyklu je možné umístit do doby, kdy se 0° tropického znamení Berana kryl s 0° siderického zvířetníku (souhvězdí) Berana. Jak už bylo řečeno, podle výpočtů astronomů to bylo v roce 131 př.n.l. Z astrologie víme, že zpětný pohyb nějakého astrologického prvku působí především na vnitřní, skryté, čili esoterické úrovni kolektivního podvědomí lidstva a tím pádem i bytosti. A tropický JARNÍ BOD se pohybuje PROTI SMĚRU siderického zvířetníku. Lidé, kteří se zabývají světem skrytých zákonitostí tento druh vlivu na vnitřní úrovni kolektivního podvědomí vnímají. První ze dvou pohledů na problém věků je tedy esoterický.

Esoterický pohled :
Tento pohled sleduje pohyb tropického jarního bodu PROTI SMĚRU siderického zvířetníku. V našem případě od roku –131 přes Ryby, Vodnáře, Kozoroha a dál směrem k Beranovi. Tento směr naznačuje involuční pohyb Světla, čili sleduje informace z kosmických sfér tvorby směrem k individualizaci těchto energií ve hmotě. Podle takto osvětlených informací započal rokem 131 př.n.l. ( rok -131 ) ESOTERICKÝ VĚK RYB. Připočteme-li k tomu datu jeden platónský měsíc, tedy 2 144 let jeho trvání, dostaneme rok 2013 našeho letopočtu. Podle kalendáře starých Mayů a Aztéků má být tento rok koncem času! Je snad nelogické předpokládat, že by rokem 2013 započal esoterický věk Vodnáře?

klikni na obrázek

Exoterický pohled : Je analogický k esoterickému výkladu a sleduje pohyb tropického jarního bodu PO SMĚRU siderického zvířetníku, tedy od Berana, Býka, Blíženců až k Rybám. Tento přímý pohyb značí v astrologii evoluci pohybu Světla od hmotné úrovně směrem zpět k počátku Tvorby, k jeho zdroji. Je tedy zřejmé, že takový pohyb symbolizuje VZESTUP zkušeností získaných ve hmotných světech, přičemž působí na viditelnou, vnější složku kolektivního vědomí a dále je směrovaný zpět ke zdroji Tvorby.

Podle takto osvětlených informací započal rokem 131 př.n.l. ( rok –131 ) počátek siderického zvěrokruhu, který se otáčí v protisměru tropického zvířetníku. V tu dobu započal EXOTERICKÝ VĚK BERANA. Připočteme-li k tomu datu jeden platónský měsíc, tedy 2144 let jeho trvání, dostaneme rok 2013 našeho letopočtu. Je snad nelogické předpokládat, že by někdy počátkem roku 2013 započal exoterický věk Býka? …

klikni na obrázek

Z výše uvedeného esoterického a exoterického pohledu vyplývá, že v precesním pohybu fungují oba dva počátky zvěrokruhů, které se v současné době od sebe vzdalují stejnou rychlostí. Jak jsme si už řekli, siderický zvěrokruh reprezentuje vyzařování hvězdného, ekliptikálního pozadí vesmíru s vyšším faktorem změny než má hvězdné pozadí mimo ekliptiku. Na tomto pozadí ohromného kosmického divadla funguje tropický zvěrokruh jakožto stroj času. Přitom jako „palivo“ používá energie hvězdného pozadí a funguje na základě analogie se siderickým zvěrokruhem pomocí vlastností oběžné dráhy Země okolo Slunce a sklonu zemské osy. Působení tropického zvěrokruhu je tedy podobné jako působení jeho hvězdného pozadí, ale mnohem razantnější, protože faktor změny je vyšší než u pozadí hvězd. Navíc se tropický jarní bod pohybuje hvězdným pozadí retrográdně, zpětně. A právě tato retrogradita, společně s velkým faktorem změny, „vytváří“ jinou energetickou úroveň, kterou esotericky můžeme nazývat VĚK VODNÁŘE.

Vyšší celek ( siderický zvěrokruh ) i nižší celek ( tropický zvěrokruh ) mají jistý druh svého vědomí – to je z hlediska mystiky nesporné. Tím dochází k ovlivňování nižšího celku celkem vyšším. Existuje zde vzájemný vztah, interakce, vlivem rezonančního vlivu. Tento vliv je prokazatelně nezávislý na veškerých astrologických konstrukcích. Proto mohou vedle sebe existovat různé systémy astrologie ( čínská, indická, evropská ) bez nejmenších problémů.

Pro určení precesních věků je jedinou smysluplnou možností vymezit počátek siderického zvěrokruhu na základě pohybu znameními zvířetníku tropického. Jedině tak lze z astrologického hlediska právoplatně přisoudit vymezeným věkům charakteristiky těch znamení, kterými počátek siderického zvířetníku právě prochází. Neměnnou nulou při určování ekliptikálních délek znamení je přitom jarní bod. V tropickém zvěrokruhu je jarní bod přesně stanoven ; nachází se v bodě křížení světového rovníku a ekliptiky, v počátku ekliptikálních i rovníkových souřadnic - a zde byl stanoven i počátek tropického zvířetníku.

Počátek siderického zvířetníku je těžké určit, proto se používá NEPŘÍMÁ METODA pomocí některé zástupné (fiducální) hvězdy. Nejvhodnější hvězdou se jeví REGULUS, který se pohybuje prakticky přímo v ekliptice, s šířkou pouhých 0°28´.

Následující ukázky mají ryze esoterický či mystický charakter. Pokud ale přemýšlivý čtenář (čtenářka) správně vyhodnotí situaci, může si těmito informacemi doplnit svůj vědecký či materialistický postoj všeobecně.

… „Ano. Stal jsem se kolem, jehož první loukotí byla všechno živé přemáhající síla, který byla dechem mravnosti ; tento dech začal od této chvíle vanout světy života a já – podle jistých znamení – mohu důvěřovat, že začne prostupovat a potlačovat živočišný světový názor, jenž nám způsobil tolik neúnosného, těžkého karmického zla. Ostatně není důvod, abych něco zamlčoval. Vím totiž, že osudy světa nejsou v rukou diktátorů ; ti jen vykonávají rozkazy karmy. Jinak je vše obsaženo v nejvýš subtilním napětí, jež vede lidi k jistému mravnímu názoru, na němž je skutečný osud závislý. Proč by tedy mocný mentální proud, který vzešel ze stavu, v němž uvědomění přesáhlo moc samotného Brahmy a předstoupilo před trůn Višnuův, nemohl se stát elektrizující silou, která povede sobě nevládnoucí lid k jinému, lepšímu světovému názoru? Mystické, mentální a psychické síly pracují v srdcích a mozcích lidí a vytvářejí samy to, čemu člověk sebe neznající říká : „Já to chci.“ To je ta páka, která hýbe živým světem, vynechává jeho denní vědomí a vytváří názor, o němž lidé tvrdí post festum, že je to názor jejich. Je totiž jisté, že přesto, že jsou lidé vybaveni silou denního vědomí a na jeho existenci závislou vůlí, přeci jsou poháněni mechanickými činiteli, které jsou snad jen psychologické, ale v každém případě všechny sklony a podmínky vytvářející.

Vhledem k tomu je výraz „já mohu“ svým významem pouze činitelem výsledným a z téhož stanoviska se nám člověk jeví jenom jako pouhé ubohé stvoření, jehož duševní temnota je pečetěna právě jeho falešným sebevědomím. Proto věřím působení mentální síly okamžiku a jeho okolnostem, jež souvisely s vizí Višnua a na základě toho předpokládám, že okamžik, kdy jsem Višnua uviděl, pozdravil a dotkl se ho, se stal okamžikem nových mentálních proudů, v nichž utone věk plný mravních a osudových krizí a bude nahrazen věkem s lepšími osudy.

KDY ŽE SE TO VŠECHNO STANE? – Strusky času, odsypávající se z obětí Saturna, mohou měřit spolehlivě pouze život hmoty a smyslů. Před tváří mentálních napětí však selhávají. Proto jenom empiricky lze zjišťovat pochod k mravnímu ozdravění, ale – věk Višnuův se mi nezná v nedohlednu. Tím spíše, že jsou dnešní lidé blíže mentálním stavům než lidé dřívější. A v jejich srdcích se často kříží meče mravního úpadku a touhy po mravním ozdravění. To samo buď příznivou předzvěstí, která má naději vyplnit se v dohledném čase …

Později, když se mne událost s bohem Višnu již tolik nedotýkala, uvažoval jsem o této věci. Spolkl jsem přeci Brahmu, a proto můžeme předpokládat, že tehdy, v březnu 1946, skončil jeho věk a počal věk Višnuův. A ani nelituji. Poznávám v každé buňce světového prostoru, že věk Brahmův byl věkem krve a obětí, nepochopitelného, věčného ničení, v němž se hromadily hekatomby (velké hromadné oběti) jako pod vládou krutého starce-mocnáře. A i když vím, že podle tradic je VIŠNU vyšší jednotkou, pod jejíž vládou se objevují nesčetní Brahmové, přece tajně doufám, že se začal rodit nový věk, v němž Višnu bude zároveň i Brahmou a Brahma Višnuem podle znaků povahových. Kéž postoupení vlády jednoho druhému netrvá věčnost!“ …

… „Kniha KEČARA je životopisem Mistra jógy a mystiky Květoslava Minaříka do roku 1956 ( zemřel v roce 1974 ). Osoby, které jsou uváděny, nejsou většinou mezi živými, včetně těch, kteří dosáhli realizací duchovních kvalit. Tím ovšem činnost nauky neskončila.

Ve zbývající části života přenesl Květoslav nauku s povinností jejího udržování na další žáky, takže existuje stále živá. Hlavní váhu však Mistr kladl na knihy, do kterých nauku vložil v plné šíři, aby zamezil možnosti zkreslení. Nauka vlastně představuje přenesení nauk tibetské školy Khag-jü-pa, která tím přestala v Tibetu existovat.

Květoslav Minařík byl tulku (znovuvtělení) Marpův, který byl zakladatelem této školy, a stal se pátým členem dynastie guruů hned po Milarepovi. Dosáhl buddhovství v pravém smyslu toho slova. Je jedinečným zjevem ve světě bílé rasy – ve světě křesťanů, kteří takovéto poznání nikdy nedosáhli. K tomu se jen pomalu začíná přibližovat svět vědců, který však teprve po sloučení výsledků výzkumů s poznáním transcendentním může přinést světu direktivy správného způsobu života.

Mistrova druhá realizace v březnu roku 1946 spadá do přelomu věků, kdy končí věk RYB a začíná věk VODNÁŘE. To by mělo přinést nové poznávání Boha a účelu toho. Nyní je předpoklad, že se sloučí poznání transcendentní, respektive mystické s poznáváním vědeckým, což by přineslo lidstvu velké požehnání i oddálilo jeho zánik. Vyskytne-li se na světě zasvěcenec této třídy, působí na vybití staré karmy lidí. V říši příčin směšuje prvky dobra a zla tak, aby v konečném výsledku převážilo dobro a uvolnila se cesta pro novou nauku. Vybíjení staré, v tomto případě zlé karmy, vzniká ve světě mnoho utrpení lidí, zvířat, živočichů i rostlin. Tímto údobím svět právě prochází. Dobro ovšem zvítězí.

Běžný člověk však sotva může posoudit, co je dobro a co je zlo z univerzálního hlediska. Lze však říci : Ti, kdo pochopili správně ideu křesťanství a připravili se niterně i fyzicky k pochopení kosmických zákonů, přečkají toto velmi zlé období, aby se mohli stát avantgardou nové nauky – nauky zvané Přímá Stezka.“ …

… „Květoslav Minařík napsal celkem 10 knih, ve kterých vykládá svoji nauku z mnoha stran. Píši o tom proto, že stará nauka Tibetu byla přenesena do Evropy duchovní cestou po jeho druhé realizaci v roce 1946. Předpokládám, že toto moje tvrzení se setká s nepochopením. Kolik li dí asi může vědět, o co se jedná, co to znamená? …

Při této příležitosti, kdy předkládáme široké veřejnosti dílo svého gurua, bych chtěl využít k tomu, abych řekl něco o DUCHOVNÍCH CENTRECH NA ZEMI. Je více takových center, jako je například INDIE a TIBET. Bohužel, z těchto duchovních center se už stávají jen torza velkých nauk. Tibet možno nyní považovat za klasický příklad. Dovolím si tvrdit, že tam se již jeho sláva duchovního centra nikdy nevrátí, i kdyby se tam vrátil Dalajláma. Důvod? Ne proto, že je okupován Číňany, ale proto, že jeho potenciál duchovních sil se už vyzářil. Od dob Milaräpy se tam už nevyskytl nikdo, kdo by realizoval a přinesl světu poznání v takovém podání, které by dokázalo navázat na vývoj světa. Není tam už příslušné napětí, a jen proto bylo možno Číňanům tuto oblast okupovat a národ i zemi postupně ničit.

Tomuto zákonu podléhají všechna místa na zemi. Bylo tomu tak u všech velkých nauk. Například: V době vstupu jarního bodu rovnodennosti do souhvězdí Býka, zazářila světu nauka Osiridova v EGYPTĚ. Trvala však v plné slávě až do doby, kdy začalo působit po něco delší době nežli 2000 let souhvězdí Berana a duchovní centrum se přesunulo na blízký východ, do JERUZALÉMA. V době, v začátku bodu rovnodennosti v Rybách, kdy začalo postupně dominovat křesťanství, se přesunulo centrum pomalu do ŘÍMA. Toto je ovšem směrování vývojové řady náboženského vývoje Okcidentu. Ve starém Egyptě je nutno hledat původní prvky křesťanství. Orient má poněkud jinou orientaci.

Každá z těchto základen byla po svém vyzáření, nebo po svém opotřebování, zničena. To však platí pro celou zeměkouli. Nyní tento osud potkává Tibet, a je jasné, že nenávratně. Indie vyhasla postupně už o něco dříve. Avšak v Orientě se vytvářely nové nauky na základě jiných zákonitostí, než jak byla směrována řada nauk, které vyústily v křesťanství a ovlivnily bílou rasu. Kam se přesouvá duchovní těžiště nyní? Možná, že to pochopíte po přečtení autobiografie českého mystika Květoslava Minaříka.

Právě stojíme na důležitém bodu vývoje lidstva. Nejen, že vstupujeme do údobí, kdy se přesouvá bod jarního bodu rovnodennosti do Vodnáře, ale zároveň končí věk BRAHMŮV a začíná věk VIŠNUŮV zrozením syna Višnuova. A to ovlivní další vývoj lidí zásadně. Setkávají se nyní dva hlavní směry chápání duchovního poznání - Východ a Západ, Buddha a Ježíš“. …

Použité zdroje, literatura a inspirace :

• * Ján Kaleta : Úvod do astrologie Vodnářského věku - Poznání, Olomouc 2004 ; str. 32-45
• * Milan Špůrek : Encyklopedie západní astrologie, 1.vydání – Vodnář, Praha 1997, str. 240-261
• * Květoslav Minařík : Kečara, 1.vydání, formát A4, Canopus books 1992;
                  a) str.135-136
                  b) str.177 – poznámka k dílu vydavatele Josefa Studeného v září 1991
• * http://www.mahayana.cz/czech/default.html
• * http://www.astrolot.cz/zajimavo1/zaji20vod.html
• * poděkování panu Karlu Tichému za aktivní pomoc při zavedení této internetové stránky

Předchozí stránka

Následující stránka  

Astrology Pacific 1   |   Astrology Pacific 2   |   Astrologická praxe 1   |   Astrologická praxe 2   |     |   kniha hostů je na hl.straně   |   námět do Astrologického fóra

Stránka byla upravena programem  AceHTML 4.23 Free.
WebPage created per programme  AceHTML 4.23 Free.