pohled na západ, v pozadí VŠB pohled na sever
Pohledy z astrologické observatoře Astrology Pacific

Pohled na západ, v pozadí Vysoká škola báňská v Ostravě Porubě.
Pohled na sever, v popředí tramvajová vozovna, v dálce je Hlučín
Snímek je z října 2006





22.11.2021 at 09:37:23      Tryskáčem na summit

Na summit o změnách klimatu v Glasgow se dopravila část světových vůdců či podnikatelů. Přiletělo přibližně čtyři sta soukromých tryskáčů s hlavami států, miliardáři, podnikateli a celebritami. Mezi těmito VIP letouny nechyběl ani tryskáč Gulf Stream zakladatele Amazonu Jeffa Bezose v hodnotě 65 milionů dolarů. Výčet letadel není konečný, očekává se i přílet zakladatele Microsoftu Billa Gatese či herce a guvernéra Arnolda Schwarzeneggera," píše server Daily Mail.
Podle environmentálních aktivistů je přinejmenším povážlivé, že na summit, který řeší dopady globálního oteplování, zvolili politici a miliardáři právě tento způsob dopravy. „Soukromé tryskáče jsou pro životní prostředí pohromou, je to ten nejhorší možný způsob, jak cestovat. Průměrný soukromý tryskáč vyprodukuje dvě tuny CO2 každou hodinu letu. Pro porovnání, běžný člověk uhlíková stopa běžného člověka je ročně zhruba 8 tun. Přiletět soukromým tryskáčem sice je otázkou prestiže, ale když ho používají lidé, kteří tvrdí, že chtějí bojovat s klimatickými změnami, je těžké nepovažovat to za pokrytectví," vyjádřil se pro skotský list Sunday Mail Matt Finch z britské aktivistické skupiny.
Zdroj: https://www.denik.cz/ze_sveta/glasgow-summit-konference-kontroverze.html


20.11.2021 at 09:41:06      Green Deal

Tomáš Vaněk na facebooku:
Střípky z koaliční smlouvy:
"Green Deal je pro nás příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí."
Tak o tom, jaká je to příležitost, proběhla před pár dny konference, jejíž výsledky lze shrnout v pár bodech.
Důsledkem bude
1) Snížení životní úrovně všech obyvatel
2) Likvidace střední třídy
3) Likvidace osobní mobility
4) Ztráta konkurenceschopnosti se vším co s tím souvisí
A pokud si někdo myslí, že vývoj nových technologií a inovace lze prosadit "rozkazem strany", zapoměl na nedávnou minulost.

Zdroj: Viditelný Macek
17.08.2021 at 13:10:04      Greta nebyla ve škole

Tak si představte děti, takový systém, kde rostlinky díky vodě a slunečnímu záření zpracovávají CO2 ze vzduchu, vlastně ho papají a přeměňují na škroby, cukry a další pojídatelné látky pro zvířátka. Tyto rostlinky pak spapají různí živočichové a ty sežere další člen potravního řetězce, třeba vlk, nebo jiný živočich, až to nakonec dojde k lidem a ti třeba tu krávu nebo prasátko, milé děti, sní. Po celou dobu se uvolňuje CO2. Uvolní se ho jen tolik, kolik ho ty rostlinky na počátku spapaly. Tomu se říká koloběh. A ještě musíme udělat zápis do třídní knihy... kdo chybí... Gréta? Je na jachtě?... Tak jen aby se pak to učivo doučila.
.Protože když rostlinkám sebereme CO2, co milé děti udělají? Ano, správně Pepíčku, zdechnou sice není správné slovo, ale přestanou růst a uschnou a to pod 150ppm ve vzduchu. A co udělají zvířátka a nakonec člověk, když přestanou růst rostlinky? Ano Aničko, umřou hlady.
A správný dotaz Janičko, celková bilance CO2 je nulová. Protože když je náhodou CO2 v atmosféře více, například po výbuchu sopky, dávej pozor Pavlíku, protože to je důležité, rostlinky rostou lépe a vyrobí více jídla i pro tebe i pro děti v Africe, aby nemusely jít do méně úrodné Evropy, pokud z nich někdo nebude chtít dělat benzín. Teda z těch rostlinek. Takže když bude ve vzduchu CO2 víc, nevadí, vadí, když ho tam bude méně. Mnoho CO2 se ukládá ve formě schránek mrtvých živočichů na dně moře, ale nebojte se děti, naštěstí příroda vždy něco vymyslí, aby přežila. Jen hloupí lidé ji chtějí sebrat základní stavební prvek, takže doufám, že se to ta Gréta skutečně doučí!!
:Pavel Květoslav Kolář na facebooku




13.06.2021 at 13:39:19      Kdo chce muslimy (se ptá předseda vlády)

Tak piráti mě chtějí žalovat, že prý šířím dezinformace o jejich postoji k ilegální migraci. To je jejich oblíbená taktika, kterou již řadu let provozují v Česku i Bruselu. Přitom si stačí přečíst jejich vlastní výroky, které by nejraději smazali. Jako nedávno jeden rozhovor.
Kam může nezvládnutá migrace vést, vidíme dnes a denně v západní Evropě. V Německu se toleruje mnohoženství a dětské sňatky, v Británii existují paralelní islámské soudy, ve Francii migranti řežou učitelům hlavy nebo útočí na ženy kvůli tomu, že nosí prý moc krátkou sukni.
To všechno se v Evropě reálně děje a dost možná bude dít čím dál častěji. Podle některých propočtů totiž bude Nizozemsko většinově muslimské v roce 2044 a Švédsko v roce 2065. To jsou bohužel jen fakta.
Mám zcela jasno. Nikdy nedopustím, aby se něco podobného stalo i v Česku. My sami rozhodneme, kdo bude v naší zemi žít a pracovat. Představa, že bychom si do Česka dobrovolně přestěhovali migranty z Afriky nebo Středního a Blízkého východu, jejichž způsob života je absolutně neslučitelný s tím naším, je absolutně nepřijatelná. Jak jsem řekl nedávno ve Sněmovně, nechceme sdílet naši zemi.
Piráti mají zcela opačný názor. A že nemají v tomto ohledu čisté svědomí, jasně dokazuje to, že se záměrně vyhýbají debatě o třech bodech, které naprostá většina našich občanů odmítá.

Že piráti nemají žádný problém s migranty, to potvrdil i sám Ivan Bartoš, který v roce 2009 prohlásil: „Přál bych si, aby byl svět skutečně bez hranic. Migrace je přirozená věc. Jestli, a to již vidíme ve Francii i Německu, má být Evropa do deseti až patnácti let muslimská, nemám s tím problém." Dnes samozřejmě tvrdí, že šlo o mladickou nerozvážnost. Tehdy mu bylo 29 let. Možná by mu to člověk snad i věřil. Ovšem nebýt toho, že se v roce 2016 účastnil demonstrace, která v Česku vítala uprchlíky.
A co teprve pirátští europoslanci. Ti totiž v roce 2019 hlasovali pro usnesení o záchranných akcích ve Středozemním moři, které mělo nejen podpořit neziskovky, které loví migranty u afrického pobřeží, ale zahájit i jejich letecký přesun z táborů v Libyi přímo do zemí Evropské unie.
Může se pak někdo divit, že piráti vyzývají k přijetí Globálního paktu OSN o migraci? Ten moje vláda odmítla, protože jsme si dobře vědomi toho, že pakt stírá rozdíl mezi nelegální a legální migrací, snahu usídlit se v jiné zemi povyšuje na lidské právo, a dokonce přiznává migrantům stejné sociální zabezpečení a výhody, jako mají občané daného státu.

Za druhé, že piráti počítají s dobrovolným přijímáním migrantů, lze vyčíst v nepříliš známém dokumentu s názvem „Stanovisko k migraci 2020“ zveřejněném loni v listopadu. V textu se skrývá nenápadná, ale o to více alarmující pasáž, kde piráti píší: „Česká vláda by měla mít odvahu prokázat solidaritu nejen slovy, ale i praxí, například dobrovolnou relokací přiměřeného počtu žadatelů o azyl či přesídlením azylantů napřímo z válečných oblastí."
Když slyším slovo „přiměřeně", hned si vzpomenu na pohádku Byl jednou jeden král, kde Jan Werich s Vlastou Burianem házejí do těsta kvasnice. Co může z takového „přiměřeně, přiměřeně" vzejít, ví každý Čech.
Piráti o dobrovolném přijímání migrantů záměrně nemluví a snaží se odvádět pozornost tvrzením, že odmítají povinné kvóty. To se jim to odmítá, když jsme je v červnu 2018 společně s maďarským premiérem Orbánem v EU zarazili a od té doby jsou mrtvé. Zdaleka ale neskončily snahy některých zemí EU migranty dál rozdělovat.
A konečně za třetí: piráti usilují o to, aby o migraci nerozhodovala česká vláda, ale evropští byrokrati. Ve svém stanovisku k migraci požadují rozšiřování pravomocí Agentury EU pro azyl (neboli převod pravomocí do Bruselu), jednotné evropské řešení a vzájemnou solidaritu (neboli přerozdělovací mechanismus), a dokonce podporují „pozitivní motivaci" k dobrovolnému převzetí části žadatelů o azyl (neboli peníze za uprchlíky).
Celý postoj pirátů pak dokresluje fakt, že počítají s tím, že bude třeba lidi vychovávat. „Stranou by neměla zůstat ani práce s majoritní společností a podpora její otevřenosti vůči odlišnostem, která je prevencí nenávistných projevů a diskriminace nejen cizinců," píší piráti.
Tomu všemu piráti společně se STAN říkají „zodpovědné řešení migrace". Ve skutečnosti je to ale politika, která může přepsat kulturní prostředí celé naší země k nepoznání a kvůli níž se naše děti a vnuci mohou ve své vlastní zemi ocitnout v menšině. A samozřejmě i v nebezpečí.
Je evidentní, kam by piráti směřovali tuto zemi, kdyby ji, nedejbože, vedli.

Andrej Babiš (Autor je předseda vlády a hnutí ANO), deník Právo ze dne 12.6.2021


06.03.2021 at 17:37:50      Kde je česká vakcína

...V ČR byl výzkum na českou vakcínu. Zastavil se, protože to vypadalo, že neměl smysl, neboť nestihne covid. Jenže teď to vypadá, že ty viry tu budou stále, a budou navíc mutovat. Proč by Češi nemohli mít z dlouhodobého hlediska svou vakcínu proti covidu?
ČR a Československo patřily mezi vakcínové velmoci, v 60. letech jsme jako první země na světě vymýtili dětskou obrnu, díky očkování jsme měli minimální výskyt spalniček, příušnic nebo tetanu.
V 90. letech měl stát společnost Sevac a mohl regulovat mj. i ceny vakcín. Jenže pak tradiční politici nechali Sevac zprivatizovat. Firmu pod názvem Sevapharma koupil podnikatel, který know-how prodal na Slovensko, a z pozemků a budov udělal byty a domy. Sevapharma skončila v insolvenci a nad naší tradicí vakcín se zavřela voda. Vývoj vakcín má smysl, proč bychom měli být pořád závislí na jiných?
Ukázka z článku v deníku Právo ze dne 6.3.2021


16.02.2021 at 21:36:05      Opera Tosca

Kvůli vládním protipandemickým opatřením do sálu stále nemůže publikum, proto Národní divadlo moravskoslezské poprvé spojilo síly s celoplošnou televizí Tv Noe. Operu tak chce nabídnout co nejvíce divákům.

"Tosca je jedním z nejlepších děl světové operní literatury. Odehrává se v roce 1800 v čase Napoleonova tažení na Řím a zavede nás na tři místa právě v Římě. Je to velké strhující drama milostného a mocenského trojúhelníku tří silných individualit," říká ředitel divadla a zároveň režisér inscenace Jiří Nekvasil. Diváci mohou operu sledovat v italštině s českými titulky. Tragický příběh lásky, intrik a zrady měl premiéru v římském divadle Teatro Costanzi 14. ledna 1900. Kritika ho tehdy nepřijala, publikum ale nadchl.

Od premiéry je Tosca trvalou součástí repertoárů operních domů po světě. "V Národním divadle moravskoslezském ji hrajeme občasně od sezony 1920/1921 a nyní ji nabízíme v osmém nastudování přesně po sto letech od ostravské premiéry," doplňuje Nekvasil.
Pro roli Toscy získala ostravská opera držitelku Ceny Thálie, uznávanou německou sopranistku Maidu Hundelingovou, kterou alternuje Petra Alvarez Šimková. Roli policejního prefekta Barona Scarpii ztvární Martin Bárta či Daniel Čapkovič.
Roli milence Toscy, malíře Cavaradossiho, režisér svěřili Paolu Lardizzonemu a Martinovi Šrejmovi. Hudební nastudování si vzal na starost Marek Šedivý, který také řídí orchestr. Scénu připravil Daniel Dvořák, kostýmy navrhla Marta Roszkopfová.
"Zaměstnanci Národního divadla moravskoslezského i hostující umělci mají možnost se pravidelně nechat antigenně otestovat přímo v prostorách divadla a využívají toho," doplňuje mluvčí divadla Šárka Swiderová.
Tolik web Aktuality.cz

* * *
Na Čt Art se rád dívám. Ve 20 hodin běžel pořad Události v kultuře. Tentokrát jsem byl zklamaný, o premiéře Tosky - této významné události ani slovíčko. Výpravná premiéra a vysílaná v ceeloplošné televizi. Pražská media zůstaly bez zájmu, Ostrava je pro ně někde v Asii.
* * *
17. 2. 2021 Konečně Praha zareagovala:

Solidní Tosca z Ostravy na křesťanské TV Noe
Po streamované premiéře Verdiho Rigoletta Opery Národního divadla, kterou z prázdného hlediště Státní opery živě přenášela Česká televize na ČT art, se ke stejnému kroku odhodlalo i ostravské Národní divadlo moravskoslezské. Ve spojení s křesťansky orientovanou TV Noe odvysílalo 13. a 15. února v přímém přenosu obě premiéry inscenace Pucciniho Tosky.
Vzhledem ke stále trvajícímu stavu, který zřejmě ještě dlouho neumožní otevřít divadla veřejnosti, je tento způsob kontaktu s operou a divadlem prospěšný jak pro diváky, tak zejména pro umělce, kteří alespoň takto mohou představit výsledky své práce. Nicméně stále platí, že bez diváků v hledišti to ještě není opravdové divadlo. A i na tomto přenosu to bylo znát. Potlesk a energii pramenící z hlediště zkrátka nelze ničím nahradit.
Ostravský soubor v režii Jiřího Nekvasila a na scéně Daniela Dvořáka nabídl tradiční Tosku pracující s divadelní iluzí i samotným tématem divadla, s velmi dobrými pěveckými výkony protagonistů obou premiér i solidním hudebním nastudováním Marka Šedivého.
TV Noe zvládla přenos opery po technické stránce s dobrou zvukovou kvalitou. Tvůrci přenosu se zjevně inspirovali přenosy z newyorské MET, včetně rozhovorů s protagonisty a nahlédnutí na přestavbu jeviště během pauzy. Nicméně v MET rozhovory vedou se svými kolegy zkušení operní umělci.
Římskokatolický kněz Marián Pospěcha, jehož proslavilo přátelství s Evou Pilařovou, se sice jako moderátor hodně snažil, ale v opeře asi nebude častým hostem. To platí i o režii přenosu, v němž tvůrcům neunikly jak jazykové nepřesnosti v titulcích, tak i zbytečný lapsus, který zazněl při tlumočení rozhovoru s italským tenoristou Paolem Lardizzonim, kdy český tlumočník dvakrát označil za Lardizzoneho oblíbenou operu Komedianti od skladatele Leona Cavallo.

Radmila Hrdinova v deníku Právo dne 17. 02. 2021


19.10.2018 at 15:46:16      Dnešní kult ošklivosti

Mistr Olbram Zoubek: krása je dnes v umění zakázána. Marek Eben: Je zde nyní kult ošklivosti: ve filmech, ve výtvarném umění, v muzice, v politice – a lidem se stýská po něčem krásném.
Marek Eben v TV magazínu 42/2018


09.11.2017 at 09:50:51      Proč stavěli nacisté dřevěné Vítkovice ostravsky mesicnik

Z facebooku - skupina Zapomenutá Ostrava

Při osvobozování Ostravska rudou armádou kladli nacisté zvlášť zuřivý odpor. Uvědomili si totiž význam ostravské průmyslové oblasti a dělali všechno možné, aby udrželi Ostravu a okolí. Kromě jiných závodů byly pro Němce Vítkovické železárny důležitým soukolím v mašinerii válečného průmyslu a ztráta nebo zničení by znamenaly poměrně značné oslabení vojenského potenciálu.
Aby zmátli letce spojeneckých letadel při náletech, rozhodli se Němci postavit maketu Vítkovických železáren mimo Ostravu. Paní Marie Hoňková, pracovnice podnikového archivu VŽKG, si na tyto válečné události dobře pamatuje. Zašli jsme za ní a položili několik otázek:

Paní Hoňková, kde byla maketa postavena a jak vlastně vypadala?

„Pokud si pamatuji, tak byla postavena jižně od vesnice Koutů, na loukách podél Opavice. Nacisté snad měli v úmyslu postavit nejen Vítkovické železárny, ale celou vítkovickou čtvrť. Ze dřeva byly postaveny celé bloky domů s ulicemi, mezi nimi náznaky hal. Byly stavěny budovy o nestejné výšce. Délkové rozměry byly zachovány, výškové byly pochopitelně menší než ve skutečnosti.“

Vzpomínáte si, jestli se tato válečná lest vydařila?

Jezdila jsem vlakem do Opavy a trať vedla poblíž. Vzpomínám si, jak jsme se tomu smáli, poněvadž „nové vítkovice“ byly nedotčeny, zatímco na vítkovickou čtvrť se prováděly nálety“.

Kdy byla maketa postaven a kdy zmizela?

Pamatuji-li si přesně, tak v roce 1942 byla postavena a rozebrána byla koncem roku 1945. Částečně byla rozebrána již při frontových bojích, jak německými, tak později sovětským vojskem.“

A poslední otázka, jak probíhaly osvobozovací boje na Hlučínsku?

„Já sama jsem je prožila v Děhylově, kde jsem bydlela. K mým nejotřesnějším zážitkům patří ten, který nejvíce postihl obyvatelstvo. Němci při ústupu zapalovali fosforovými náboji obytné domy mnohdy zanechali celé vypálené vesnice. Podle mého názoru byly frontou nejvíce postiženy Dobroslavice a Kouty. Rozhodně bych to nechtěla prožít znovu.“

Rozmlouval OS
Ostravský kulturní zpravodaj, 7–8/1968, s. 34

* * *

Onkel Petrkovicky: Bojím se, že nyní samotné Vítkovice MG se stávají "maketou".

* * *

Dalibor Melecky: Můj děda bydlel za války v Hradci nad Moravicí a po válce pracoval ve skutečných Vítkovických železárnách Ale vždycky, když jsme jeli vlakem přes "prajzkou", tak za Kravařema ukazoval místo kde byly jak říkal "dřevěné Vítkovice" a nejen on i od jiných jsem slyšel o této záležitosti, ale fotku jsem nikdy žádnou neviděl. Předpokládám, že pokud nějaká dokumentace existovala tak je kdesi v archívech hluboko na dně tahle akce totiž němcům moc dobře nevyšla, ale EXISTOVALO TO




19.11.2016 at 09:40:47      Když má člověk promile v krvi

Venku je pravé dušičkové počasí. A to se mi hodně hodí k dnešnímu tématu. Máme tu už potřinácté mrtvé, kteří prošli naší stránkou. Prošli a odešli navždy.
Na severu, u nás ve Vísce, bylo počasí ještě dušičkovatější. Věděli jsme, že když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy se oznamuje. A že začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží. A když je Theodor, mrazy lezou z hor.
Není proto divu, že si člověk rád přihnul. To byl pak elektrikář nadrátovanej a soudce, jak zákon káže. Klempíř byl na šrot. Metař byl nametenej a sládek nachmelenej. Akademický malíř byl pod obraz a malíř pokojů zmalovanej. Loutkoherec byl zpumprlíkovanej. Zpěvák, a že jich bylo, byl zhulákanej.
Letec byl jako bomba, pyrotechnik jako puma a kanonýr jako dělo. Pracovník pneuservisu byl gumovej. Truhlář byl jako prkno. Kněz byl jako slovo boží, funebrák tuhej. Meteorologa nebylo potřeba, ale byl by na mraky. Veterináře potřeba bylo, a když se vracel z akce, byl jako zvíře.
Boxer byl ztřískanej, kropič zlitej. Zemědělci ji měli jako vidle. Zootechnik v JZD byl jako dobytek, řezník jako prase. Kovář byl zbušenej, kuchař na kaši a myslivec piclej. Písmomalíř byl často zlinkovanej, lakýrník zlakovanej. Kominík byl zčazenej. Sklenář měl okno.
Koukám ted na televizní zprávy. Je tam nějaký poslanec. Ten kdyby přijel do Vísky, tak by byl odhlasovanej. 
Jiřina doplňuje výrazy z minula, označující stav, který vzniká u jednotlivých profesí, pokud přeberou. Uklízečka bude na prach. Zaměstnanec autobazaru je jetej. Dopravář má špičku a pumpař je total. Zahrádkář by mohl být nakropenej, dřevorubec zrubanej.
Karbaník je zkárovanej. Ortopéd bude zlámanej, dermatolog koženej a anesteziolog v bezvědomí. Pedagog bývá vyškolenej. Hudebník na moll a entomolog na mol. Chmelař je jako žok. Ajznboňák i tramvaják je vykolejenej. A výhybkář namazanej. Zoolog má opici. Logicky. Kynolog je jako doga. Zákazník má nakoupeno. Řidič je zřízenej a ocelář zkalenej. Flétnista zhvízdanej. Profesím, které se ve výčtu neobjevily, se s Jiřinou srdečně omlouváme.

Z článku Týden Miroslava Zajíce v magazínu Práva, listopad 2016



18.08.2016 at 10:30:35      Plastická mapa Slezské Harty

V úterý 16.8.2016 jsme na procházce po břehu vodní nádrže Slezská Harta narazili na na neznámého umělce - řemeslníka u práce na plastické mapě přehrady a blízkého okolí.

Betonová plastická mapa leží na kovové konstrukci kousek za Leskovcem. Návštěvnici a hlavně děti vidí situaci před napuštěním a po napuštění vodou. Přehradní hráz na mapě má totiž díru, kterou lze zašpuntovat. Děti přinesou od vody plný kyblík, vylijou do údolí, přebytečná voda se přelije přes vrchol hráze a uklidněná hladina má stejný tvar jako ve skutečnosti.

Klikni na obrázek

Plastická mapa Slezské Harty Plastická mapa Slezské Harty Plastická mapa Slezské Harty





27.04.2015 at 11:24:49      "Ostravská operace" neexistovala
O Ostravu se nebojovalo

Vojákem I. československé samostatné tankové brigády v SSSR, která osvobozovala Ostravu, byl také ostravský rodák Jiří Brabec. Mediálně opomíjený jak za totality, tak i po roce 1990, přehlížený i při povyšování. Jeho verze osvobozování Ostravy byla totiž méně patetická, méně hrdinská, takže popuzoval nejen funkcionáře města, ale i historiky, dokonce i některé své spolubojovníky. Ještě předtím, než před čtyřmi roky zemřel, poskytl Deníku své vzpomínky na jízdu v prvním tanku, který v dubnu 1945 pronikl do našeho města.

Pobyt v gulagu
Jiří Brabec

Bydlel v ostravské Žofinské ulici a ještě jako chlapec byl členem Slezského odboje. „Převáděli jsme ve třicátém osmém roce s otcem vojáky a uprchlíky do Polska.“ Nakonec utíkal i on a rozhodl se pro Rusko. Tam ovšem skončil v gulagu, Sověti ho považovali za špiona. Teprve když se v roce 1943 ustavila v Buzuluku československá vojenská jednotka, přihlásil se do ní také on. Stal se samopalníkem, později se propracoval do osádky tanku jako podavač nábojů. Jeho velitelem byl Alexander Hroch. Celkem byl šestkrát raněn, vzpomínal na případ, kdy s prostřelenou rukou ležel pod tankem a ošetřovatelka Lída Uvalenková ho táhla do bezpečí. Jenže exploze jí utrhla ruku. „Visela jen na kousku šlachy, kterou jsem překousl zuby a ruku zahodil.“ Zachránil ji. Až do její smrti byli dobří přátelé.

Jiří Brabec narušoval oficiální verzi osvobození města tvrzením, že Ostravská operace je mýtus, byla to opavská operace. „O Ostravu se vůbec neválčilo, padla bez boje,“ tvrdil umíněně Brabec. „Naše jednotka měla původně devadesát tanků, zůstaly jen tři. Ty pronikly do Ostravy a já jsem seděl v tom prvním. U hotelu Palace jsme se rozdělili, jeden tank jel po Nádražní ulici a dva pokračovaly směrem na hlavní náměstí a k mostu,“ vzpomínal. Tvrdil také, že v konstrukci Sýkorova mostu nálože nebyly, přestřihávání drátů bylo zbytečné. „Ivasjukův tank neměl za mostem co dělat. Ahepjuk pak zemřel a ostatní ze zasaženého tanku utekli. Náš velitel, kapitán Šrámek, po nich pak řval, že tam neměli co dělat, padly i facky. Byli rádi, že je neposlal před vojenský soud,“ potvrzoval Brabec. Za Ostravici nejeli ani Rusové, věděli, že Němci ustupují od Bohumína k Frýdku, aby se spojili s jednotkami generála Schörnera. Jiří Brabec ještě vzpomněl, že českoslovenští letci startující z Horního Benešova netušili, že Ostrava je již svobodná a házeli na ně malé dvoukilové bomby. „Naši pak vystřelovali zelené světlice, aby o sobě dali vědět.“

Vražedné náměstí
vražedné náměstí

Jiří Brabec si vybavoval první chvíle v Ostravě, když se dvě osádky tanků, tedy celkem dvanáct lidí včetně velitele tanku Hrocha a štábního kapitána Šrámka, šly podívat na hlavní náměstí. On jako Ostravák je vedl. „Přísahám na svou matku,“ dušoval se Brabec, „že naše cesta přes náměstí byla hrůza, rabovací gardy střílely a věšely a my, frontoví vojáci, jsme šli s rukama na pistolích. Nakonec jsme strachem utekli. Na větvích stromů viseli mrtví, leželi i porůznu na zemi. Jednoho Němce jsem poznal, byl pověšen za nohu a jmenoval se Lerch.“ Tady se Jiří Brabec dověděl, že jeho otec je mrtev, byl zastřelen při obraně železničního mostu přes Ostravici za Žofinskou hutí. Trpce se usmál tvrzení, že nezničený zůstal v Ostravě jediný most - Sýkorův, protože to není pravda. Ten druhý zachránil jeho otec.

Po válce byl Jiří Brabec prvním členem svazu národní revoluce, kancelář měl v Rybnické ulici. Byl v čele prověrkové komise, která vydávala potvrzení, že se žadatel zúčastnil protiněmeckého odboje. Jiří Brabec upřímně přiznával: „Někdy jsme takové potvrzení vydali za potraviny nebo balík cigaret.“
Jenže pak ho po roce 1948 komunisté zavřeli a obvinili, že ví o nových útěcích přes hranice. „Strašlivě mě mlátili,“ říkal se slzami v očích, „vyšetřovatel mě chtěl utlouct psacím strojem, ale zadrželi ho, že musím být převezen do Prahy. Nemohl jsem chodit ani sedět, do vlaku mě odnesli, a aby lidé nic neviděli, byl jsem celou cestu zavřen na záchodě.“ Jeden z pražských vyšetřovatelů se zhrozil, v jakém je stavu, a řekl, že tohle dokážou jen vyšetřovatelé v Ostravě. Byl odsouzen k roku vězení a na dva roky do tábora nucených prací. Po propuštění se až do penze živil, jako autojeřábník u podniku Hutní montáže. Po roce 1990 ho prezident republiky Václav Havel povýšil do hodnosti plukovníka.

BOLESLAV NAVRATIL v Deníku ze dne 25. dubna 2015



15.04.2015 at 08:47:43      Zrušil jsem web Svatební galerie

Jako důvod uvádím věk - mám sedmdesát a chci mít klid. Závažnější důvod je návštěvnost - chodilo tam tak pět návštěvníků za den.





27.11.2014 at 10:30:39      Film Věrní přátelé (Vernye druzja) 1954 Věrní přátelé

Jako kluk jsem prožil dětství v hornickém předměstí v Ostravě Kunčičkách. Práci dávala obyvatelům, i mému otci, šachta Alexander. Televize byla v plenkách a tak se chodilo do kina Horník. Dětské představení bylo v neděli v 13:30 a 16:00. Filmů nebylo moc a převaha byla sovětských. Po letech jsem si říkal, že by nebylo špatné si připomenout mládí a znova se podívat třeba na film Věrní přátelé. Není krásnější dovolená jako dovolená na vodě. Tři dospělí lidé si připomenou dětskou přísahu, že poplují po velké řece a taky ji uskuteční. Dokonce ztroskotají na pustém ostrově a přečkají dva dny bez jídla a oblečení než se zachrání. Jaká romantika!

Kde sehnat tento starý film. Naše televizní kanály ignorují filmy ze sovětské éry. A tak jsem zkoušel YouTube. A podařilo se stáhnout celý film. A byl jsem překvapený vysokou kvalitou barevného snímku a dokonce stereo zvukem. Zřejmě si hledí na Východě uchovat národní poklady a pilně je renovují. V současné době už jsem film na YouTube marně hledal, anebo jsem neměl štěstí.

Teď jsem film měl, ale v původním znění. Hledal jsem české titulky. Dokonce jsem komunikoval s autorem českých titulků k filmu Celý svět se směje. Odpověděl mi, že s titulky k Věrným přátelům nepočítá. Půl roku hledání. Až titulky jsem našel, ale maďarské. Takže maďarský text nakopírovat a vložit do Google překladače. 1300 řádků textu nepřeložil. Tak znovu a dávkovat po sto řádcích. Práce jak na kostele. Povedlo se a nyní po kouskách film sledovat, zastavovat a opravovat kostrbatý překlad.









Deník 7
Deník 6
Deník 5
Deník 4
Deník 3
Deník 2
Deník 1
Deník


Astrology Pacific 4   |  
Stránka byla upravena programem Made with AceHTML 5 Pro. AceHTML 5.06.1 Pro.
WebPage created per programme  AceHTML 5.06.1 Pro.

Valid CSS!